Blog

Nejsme pro každého

Zabýváme se tímto už nějaký čas, ale stále chyběl způsob, jak toto sdělení formulovat tak, aby bylo správně pochopeno. A teď to možná přišlo. Teď, v časném předjaří, kdy náhle zmizel sníh a odkryl nahou zem, která ještě nestačila své brázdy ukrýt pod jarní trávu. Teď, kdy jde vše vidět ve své holé podstatě a přirozenosti. Tak, jak se o život na Kysuciach snažíme my.

Ale teď méně alegoricky. Zavítalo k nám v uplynulých týdnech několik návštěv. A shodou okolností všechny znaly Zlámanů jen zprostředkovaně. Z fotografií a z vyprávění. No a u některých z nich bylo patrno jisté překvapení! Třeba z toho, že při oblevě je na dvoře bahno, nebo že ze slepic mimo vajíček sem tam vypadne i kuřinec. Nebo taky z toho, že obnova hospodářství, které spalo více než dvacet let a v jehož probuzení už nikdo nevěřil, obnáší i střechy, které teprve čekají na své natření, či třeba staré kůlny, jejichž čas už vypršel a my právě teď sbíráme sílu a odvahu na budování nových.

My víme, že si o nás někdo může myslet že jsme blázni. Ale my se rozhodli žít Zlámanů autenticky. Bez příkras. To znamená, že staré hrníčky nemáme vystavené za sklem, ale pijeme z nich. Ale nejdříve musíme zatopit v kamnech, než si do nich ráno uvaříme kafe. Nemáme totiž žádnou rustikálně vypadající rychlovarnou konvici. A taky nám z kohoutku teče jen ledová voda. Samospádem přímo ze studny. A nemáme ani v modřínovém dřevě zakašírovanou splachovací toaletu, ale jen suchý záchod, který lze používat i tehdy, když v horkém létě vyschnou studny a my na kopcích šetříme každou kapku vody. (Byť uznáváme, že v takových mínus deseti to na žádné dlouhé vysedávání není.)

Zlámaná je od začátku projektem, kde se funkční staré, třebas i oprýskané,  bezmyšlenkovitě nenahrazuje novým a nablýskaným. Zlámaná je místem, kde se vše vyvíjí a rodí pomalu znova od začátku. Kde se každou činnost musíme nejdříve naučit a pochopit ji. A až poté můžeme pokračovat k další. A my si teď, na počátku třetího jara zde, uvědomujeme, že jsme na toto pyšní a že chceme pokračovat. I s vědomím, že naše každodenní práce není vždy odměněna na první pohled viditelným výsledkem a že k naplnění našich vizí vede ještě hodně dlouhá cesta. A to navíc bez jakýchkoliv dotací či jiných podpůrných programů.

Nyní však zpět k tomu, co říkáme už v nadpisu. Zlámaná určitě není pro každého. To si plně uvědomujeme, chápeme a respektujeme. Ale Vám všem, kteří máte Zlámanů rádi takovou jaká je a jakkoliv nás podporujete a věříte nám, Vám patří náš velký dík a jasné sdělení: Zlámaná je tu pro Vás. Děkujeme.

Naše malá ptačí rezervace / Naša malá vtáčia rezervácia

Když jsme před lety začali naši Zlámanů probouzet zpět k životu, nešlo si nevšimnout, že druhová rozmanitost ptactva je podstatně nižší, než bylo obvyklé ještě před takovými dvaceti lety. Ale od začátku jsme věřili, že obnovou původního biotopu se stav postupně zlepší. A už je to tady! Díky opětovnému ručnímu kosení luk, úmyslném nespalování hromad větví po prořezávání náletů, vyvěšování budek, nekácení starých odumřelých doupných stromů, ohleduplnosti při hnízdění, vydatném zimním přikrmování a asi i díky “živému” gazdovskému dvoru jsme za poslední rok dospěli k vzrůstu pozorovaných druhů na hodnotu 47! (Seznam nabízíme níže.) A doufáme, že to není konečný počet.

Pokračování textu Naše malá ptačí rezervace / Naša malá vtáčia rezervácia

O Kysuciach

Už nad prvním řádkem této stati o Kysuciach zjišťuju, jak těžké je popsat tento kraj. Jak složité je vylíčit tuto nejseverozápadnější výspu Slovenska, která na západě hraničí skrze Moravskoslezské Beskydy s Českou republikou a na severu skrz Jablunkovskou brázdu přechází do Beskidu Śląskego v Polsku. Jak náročné je definovat toto hornaté pohraničí, které od ranného středověku dělí Uherské, České a Polské království. Čím mám jednoduše charakterizovat oblast, která je až do 15. století uváděna jako takřka liduprázdný les a kde první osady, nejdříve na právu valašském a později kopaničářském, začaly vznikat v 16. století? Jak v textu pojmenovat nádheru kysuckých kopců, dolin, lesů, pasek, luk a potoků? Těžko!

Pokračování textu O Kysuciach

Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO)

Je noc a venku je ticho a tma. Ale absolutní tma! Ne takové to městské „nesvětlo“, kde skrze světelný smog nejdou vidět ani ty nejjasnější hvězdy. Opravdová tma. Kdy nebe nad hlavou tvoří hvězdnou kupoli, až se z ní točí hlava. Kdy pouhým okem skutečně vidíte tisíce hvězd a zřetelný pás Mléčné dráhy… vždyť ne nadarmo je naše Zlámaná součástí světelné rezezervace Beskydská odlast tmavé oblohy (BOTO).

Pokračování textu Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO)

Je podzim, konec sezóny…

…mraky lítaj těsně nad stromy. A přesně tak, jak to zpívají Priessnitz, je dnes venku. A já po několika měsících sedím nad tímto naším blogem a usilovně přemýšlím, jak znova začít psát. Teď, když stodola je plná sena, dřevník plný dřeva, šopa plná slámy, poval plný obilí, chlév plný zvířat… a večer je tma dřív a dřív a my už pomalu vyhlížíme zimu. Ale už vím!

Pokračování textu Je podzim, konec sezóny…

Jak budíme staré louky…

Ač by se nezávislému pozorovateli mohlo zdát, že poněkud váháme s pořizováním si slibovaného hospodářského zvířectva, není tomu tak. My se totiž nejdříve zodpovědně snažíme připravit veškeré zázemí a také mít dostatek přirozeného krmiva. Což například u koz znamená disponovat zdravými loukami… Pokračování textu Jak budíme staré louky…