…mraky lítaj těsně nad stromy. A přesně tak, jak to zpívají Priessnitz, je dnes venku. A já po několika měsících sedím nad tímto naším blogem a usilovně přemýšlím, jak znova začít psát. Teď, když stodola je plná sena, dřevník plný dřeva, šopa plná slámy, poval plný obilí, chlév plný zvířat… a večer je tma dřív a dřív a my už pomalu vyhlížíme zimu. Ale už vím!
Nejlepší bude, když před tím, než tady začneme za dlouhých zimních večerů rozdávat čerstvě nabyté gazdovské rozumy, poděkujeme všem, kteří nám v uplynulé sezóně pomohli. Ať už přidáním ruky k dílu, materiální podporou, nebo třeba jen tím, že za náma přijeli a bylo jim u nás dobře. Děkujeme.
A obzvlášť hlasité a pokorné poděkování patří našim matičkám a tatíčkům, protože bez jejich vydatné pomoci by tento náš letošní start vůbec nebyl tak plynulým. Děkujeme Vám!
