Nazdááár!

Na Zlámané proběhly první lehce mrazivé noci. A i když se teplota vyšplhala zpět nad nulu, studený vítr dál úřaduje ve všech skulinách a déšť či mlha se nad námi přežene každou chvíli. Třeba jako právě teď! Vždyť kocouři už zase vymýšlejí neuvěřitelné fígle, jak se dostat dovnitř do chalupy. Ideálně co nejblíže ke kamnům. (Já se jim teda nedivím.) To jen my a kozy ještě zůstáváme venku. Kozy na stále ještě zelených pastvinách a my zaměstnáni usilovnými přípravami na zimu. 

Nebo taky proto, že za námi přijel Karel s Radkou a to prostě nejde se s nimi nevydat na pořádný hřibařský laš! Déšť nedéšť, zima nezima, hrrr pěkně zvesela do lesa! A stálo to za to. Koš byl zcela naplněn a Radčiny akustické projevy štěstí při objevu křemenáčů i Andulu s Toníkem poplašily. 😁

Předpovědi ale ještě slibují říjnové babí léto, takže si snad i svaly a klouby pořádně na slunci nahřejeme. Než příjde ten skutečný mráz. A než zaženeme kozy z pastvin už definitivně do chléva, který jsme jim dnes konečně a takřka slavnostně dovyčistili. Až jsem si radostí z plných plic zakřičel „za pokroky v kvalitě ustájení – nazdáááááár“.