Stále ještě na světě zbývají místa, která jsou minimálně zasažena člověkem. Místa, kde se čistá příroda přelévá ve vlnách hlubokých lesů přes hřebeny, vrcholy, sedla a poľany Kysůc. Místa, kde je ticho takové, že se mu až nechce věřit. Místa, kde v noci je skutečná tma a oblohu tak zdobí miliardy hvězd. Místa, odkud je ten “svět dole” tak neuvěřitelně vzdálen. Místa, kde v peci stále hoří oheň a na něm se hřeje hustá polévka. Místa, kde se v létě kosí louky a na nich pro zvěř na zimu suší voňavé seno. Místa, kde nezahálí pily a sekery a dřevo se tak v dlaních ukazuje ve všech kresbách, barvách i vůních. Místa, kde odpočinek je v činnosti a součásti přirozeného řádu. Místa, kde život v horách je autentický. Místa, jako je Zlámaná.
