August se nám překlopil! Sledoval jsem to dnes navečer na pastvinách v přímém přenosu. Po horkých letních dnech, kdy polední pobyt na slunci byl spalující a na hřebenech se dalo vysedávat i po jeho západu, se přihnaly dešťové mraky. A prý sebou nesou i chlad. Což u nás na horách, v souvislosti s datumem v kalendáři, začíná značit závěr léta. Ale krásné dny ještě příjdou! A možná právě ty nejkrásnější z celého roku.
Když vyjdete nad Zlámanú, na samý vrchol Zlámané hory, lze tam nalézt místo, odkud je úžasný výhled na západo-severní část CHKO Kysuce. Ohraničen je Bobkem s Lysou horou v pozadí a směrem k severu přes korňansko-zátockú dolinu Konečnou a Čudáckú. Tam už za ní v dáli září Bílý Kříž a vpravo od něj, přes dolinu klokočovskú a vrchpredmierskú, lze dohlédnout až na Polomku, Malý Polom či Uhorskú. Nádherné to je tak, že cestou dolů k chalupě si už jen blaženě lebedíte v nedělním pozdním odpoledni. (No a příští neděli se chystám někam dál a třeba i výš. A možná na celý den. Přidá se někdo?)
Tisíce pozdravů ze Zlámané do dolin přátelé! Léto nám vrcholí a my dnes pokosili zbývající polovinu luk. Zítra na to vlítnem s hráběma a do neděle to musí být pod střechou! Počasí je nám nakloněno, takže věříme, že se vše podaří. Držte nám palce! 
Drazí přátelé, psal jsem Vám na začátku května, že v červnu bych už měl být opravený. Tak já hlásím, že už se tak stalo a závada byla odstraněna. Jenže bylo to celé náročnější než jsem předpokládal a mé tělo je po tom všem tak slabé, že i tu novou sílu musím nabírat pod dohledem odborníků. Ale už velmi brzy bude dobře! Já tomu věřím. A moc se těším, až po těch mnoha týdnech znovu začnu žít na Zlámané. Vždyť já ani nebyl schopen moc vnímat, jak Alois zas o kus vylepšil kozám letní byt, nebo jak kozy jsou už zpět venku na pastvinách, nebo jak husám rostou housata před očima, jak na loukách kvetou vstavače, jak se naší Papuči vylíhly kuřata.. Moc, opravdu moc se těším zpět!
Krásný májový večer přátelé. Hlásím, že Zlámaná se už naplno začala zelenat a kvést! Bučiny během pár dnů doslova vybuchly tím nesvěžejším listovím a trnky i hrušně se už obalují květem. A tráva na loukách se díky dostatku vláhy žene výš a výš doslova před očima. A nezahálíme ani my! I skrze dočasná omezení jsme se v souladu se stanovami a cíli našeho OZ pustili do dalšího jarního úklidu těch našich horských luk a pastvin. Což obnáší, že ty stávající čistíme od polámaných a popadaný větví či sesutého kamení a ty nové, obnovované, zbavujeme celých náletových dřevin. A v tento moment je na místě, abych poděkoval naší Hedce, neb ta se v této činnosti v uplynulém týdnu doslova vyznamenala! Heduš děkujem!
Dobrý den přátelé! Dlouho jsem Vám nepsal. Já vím. Ale ne proto, že bych na Vás nemyslel, nebo se na Zlámané snad nic nedělo! To jen já jsem dočasně trochu pokažený a nějakou dobu se už podrobuji každodenním servisním zákrokům. A přiznám se, že ty mi ubírají tolik síly, že sem tam mám sám problém registrovat, co všechno se kolem mě vůbec děje. 
Dnes ale i na Zlámanú už konečně dorazil máj a já si řekl, že aspoň malé hlášení do dolin poslat musím! Takže: sníh definitivně roztál už i v těch nejstinnějších koutech, zelenající louky se nazdobily petrklíči (kozy se už dočkat nemůžou), po dvoře nám od středy pod dohledem hrdé Helenky a udatného Štefana běhá pět baňatých housat, divoké ptactvo pěje jak před vyprodaným koncertním sálem (všechny budky, dutiny a hnízda jsou obsazena), stromům se začínají nalévat před květem pupeny a vše krásně voní. Prostě jarní nádhera, na kterou jsme se po letošní nekonečně dlouhé zimě moc těšili. 
No a když už jsem se tak rozepsal, tak bych rád tady před Vámi poděkoval Lojzovi, který teď musí zvládat práci za dva. A taky děkuju Marušce, která tady byla před týdnem a Hedce, které týdenní záskokový turnus právě začíná. Děkuju. P.S. A o mě nemějte obavy! Dle předpovědi bych už v červnu měl být opravený a fit. A to Vám pak s hlášením nedám pokoj!
Sněží! Dnes celý den. Velké vločky se z nebe sypou bez přestání a vše je zas zářivě bílé a zimní. Tatam je ta předjarní krása! (Dokonce i Álois nad tím už párkrát zapráskal obočím a to je co říct!) Ale já si ji jen tak nedám vzít! Vleže se probírám fotkama z uplynulých týdnů a připomínám si těch pár nezimních dnů, kdy jsme už kontrolně obešli všechny louky a pastviny a začali s jejich úklidem, či jak jsme s pomocí pily začali vysvobozovat další pastvinu od náletových dřevin. Nebo jak jsme se šli jen tak projít a užívali si krásu předjaří. A u toho kuli plány, co vše bychom tento rok chtěli uskutečnit. Povím Vám, není toho málo!
Po mnoha dnech mraků, tmy a sněžení dnes někdo vymetl oblohu do blankytu a nad kopce vyšlo slunce! To vám byla nádhera!
Přes noc napadlo dalších 20 cm sněhu. Navíc se začala dělat i mlha a vítr se zvýšenou vlkostí shazuje dolů ze stromů to, co se tam nachytalo za uplynulý týden. Takže jsem si hned po ránu zhluboka odfrkl, že teda nakrmím a poklidím zvěř a poté se chopím lopaty a metly.. ale nic víc! Pak že zalezu k peci a budu slastně odpočívat! Jenže.. já si můžu plánovat co chci, ale když se kozy rozhodnou rodit, tak jde vše stranou! A já vám teď od velmi rychlého oběda můžu nahlásit prvního kozlíka a kozičku. Oba jsou živí, zdraví a už jsou přisátí k vemeni. V pořádku je rovněž matka a i porodní asistent (jako já). 
Venku přituhlo! K sedmé večerní je mínus sedm a já ležím těsně obklopen všemi, které by člověk ven nevyhnal. V peci krásně hoří směs smrku a buku. Klid. Ticho. Tma. Kozy pode mnou ve chlévě taky jen leží a přežvykují. Deset dnů jim zbývá do prvních porodů. A až do té doby jsme si nařídili tento lenivý lednový odpočinek. Navíc, nám přímo tady, předpovídají na příští týden půl metru dalšího sněhu! To ráno nakrmíme a poklidíme všechnu zvěř, nasypeme do krmítek, zatopíme, posnídáme.. a budeme se z okna dívat jak padá a padá a padá.. a pak to budeme muset všechno poodmetat a proházet chodníky! To bude krása! Co Vám mám povídat! A až potom vyjde slunce (se slibovanými mínus devíti ve dne a mínus patnácti v noci), vyjdu si zase na kopce a do zimních lesů. Stejně jako jsem to udělal i dnes. Tak taky užívejte krásný leden, přátelé!
