Aktuality

Ptáte se nás, zda a kolik máme sněhu a jestli byste ho mohli vidět. A my odpovídáme, že máme. Už něco přes metr! A v sobotu, neděli a v pondělí má připadnout další. A my se už teď děsíme, kam ho budeme odklízet. Dyť třeba takovým husám už teď nad ty haldy hlavy nenačuhují. A to mají ty krčiska pěkně dlouhé! P.S. Ve chlévě je už sedm kůzlat. Tři kozičky a čtyři capci! A to jsme teprve v polovině.

Otevřeným oknem si do pokoje pouštím voňavý vzduch po večerní bouřce a poslouchám znovu se rozeznívající bubnování kapek deště do střechy. A jsem za ně šťastný! Ono totiž takové dubnové sucho, jako letos, není vůbec dobré. No ale jinak úpím. Taková vyhřezlá plotýnka totiž v jarním shonu není žádné terno. Snažím se ale zatnout zuby a bojovat! No ale nejtěžší to má asi Alois, protože nejen že ho záda ze vší té práce bolí taky, ale hlavně musí zvládat i toho nerudného dědka, který se ze mě bolestí chvílemi stává. Ale my to rozhýbáme, nebojte! Už jen kvůli tomu nádhernému jaru, které se na Zlámané projevuje všemi způsoby. Třeba čerstvě vyklubanými housaty, kvetoucími třešněmi, křiklavě se zelenějícími buky či kozami pasoucími se znovu na pastvinách. Už jen při této rekapitulaci cítím, jak se mi dělá lépe ,)

Chtěl bych Vám napsat, jak jaro přišlo na Kysuce. Jak hlína osychá, jak slunce hřeje, jak začínají bzučet včely a lítat první motýli. A taky jak kvetou sněženky a nakukují první poupata petrklíčů. A rád bych Vám chtěl říct, kdo všechno u nás byl a co všechno děláme a jak se nám to daří. A popsal bych Vám, jak se z Anči stává dospělý pes a jak po čtvrté zimě na Zlámané jsme dospělejší i my. Ale je toho s tím jarem tolik, že si v pozdním večeru, kdy mě bolí celý člověk, vzpomenu jen na to, že jsme dnes poprvé vyhnali kozy s kozlaťama na pastvu a že jedno splašené kozle jsme naháněli hodinu po lese. Ale dopadlo to dobře. A my se už teď těšíme na zítřek. Na další jarní den.

I když to tak nevypadá, před chvílí začalo astronomické jaro. A i když venku pobíhám ve třech svetrech a s třemi páry ponožek na nohou, jeden navýsost jarní úkon jsem si dnes dopřál. Podsadil jsem pod první z našich hus jedenáct vajec. V uplynulých třech dnech se po ukončené snůšce pěkně rozeseděla na hnízdě, takže přišel ten čas. Doposud totiž zahřívala jen podkladky (podstrčené imitace vejec), protože ta pravá jí byla vždy čerstvě po snesení odebrána a bezpečně uložena v temné a chladné místnosti do bedýnky se slámou. A až nyní ji byla vrácena zpět do hnízda k samotné inkubaci. Takže teď nezbývá než věřit, že je husa uchrání před neodcházejícím mrazem a že se jí za měsíc začnou klubat první housata.

P.S. Houser Štefan zaujal pozici udatného ochránce a z blízkosti hnízda by si troufl odehnat snad i medvěda.

I když víme, že zima ještě zatne dráp, tak uplynulé předjarní dny jsme využili k prvotnímu úklidu dvora a zahrady. Provedli jsme i ořez zimou poškozených dřevin a křovin či ostříhání vysemeněných vytrvalých bylin. A mezi tím vším jsme se i několikrát zastavili a jen tak hleděli kolem sebe. Předjaří totiž ve své nahotě ukazuje i výsledky činností dlouhodobých. Třeba toho, že ta stará skládka, se kterou už léta zápasíme, asi doopravdy mizí. Slastný to pocit!

Nedá nám to a musíme se pochlubit! Díky dostatku, ba až přebytku kozího mléka jsme se pustili do dalších, pro nás nových způsobů zpracování a zkusili vyrobit náš první kozí jogurt. A k našemu velkému překvapení se nám skutečně podařil jogurt! A to dokonce opakovaně! A je tak dobrý, že se sami sebe nebojíme pochválit. A vůbec se za tu samochválu nestydíme.,)

Zdá se, že právě začínají nejchladnější dny této zimy. A také možná nejkrásnější. Slunce má zářit, nebe má být velemodré a vzduch průzračný jak okna mojí mamy! A to sebou nese to, že výhledy z kopců budou takové, jako nikdy jindy v roce. A jelikož si takovou krásu nechceme nechat jen pro sebe, nabízíme jednomu či dvěma z Vás pohostinost našeho arktického nervového sanatoria a to včetně komentované hřebenové vycházky plné předalekých kochů. Až se Vám z nich dech bude tajit! Co Vy na to?

CHKO Kysuce společně s CHKO Beskydy pořádala 17. a 18.2. v těch našich kopcích monitoring velkých šelem. A zapojila se i Zlámaná. Dostali jsme přidělenu trasu (transekt) a tu jsme včera poctivě, po stopařsku a průzkumnicku, prošli. A i když jsme přes našlapaných více jak 20 km žádnou průkaznou medvědí, vlčí a ani rysí stopu nenašli – negativní roli sehrál čerstvě napadaný sníh, byl to výšlap parádní! Prozkoumali jsme totiž další kus Kysúc, který jsme zatím znali jen z map. Takže až přijedete, máme pro Vás další osobně ověřený tip na turistické potulky!

Tak už to začalo! Dnes dopoledne naše koza Ema přivedla na svět první kůzle této sezóny. Samotný porod byl bezproblémový a výsledkem je kozlík, který se má čile k životu, krásně pije a statečně se učí ovládat své zatím ještě dost vratké nožičky. Neskutečná radost to pozorovat.

Z kusých informací víme, že zatímco my si ještě užíváme říjnového slunce a kozy tak vyháníme za pastvou až na hřebeny, v dolinách na západ od Kysůc prý už šedivou mlhou vládne podzimní inverze. Zvládněte to tam! A nebo přijeďte. Ale musíte být rychlí. I nám se to totiž dle předpovědi brzy změní.