Venku přituhlo! K sedmé večerní je mínus sedm a já ležím těsně obklopen všemi, které by člověk ven nevyhnal. V peci krásně hoří směs smrku a buku. Klid. Ticho. Tma. Kozy pode mnou ve chlévě taky jen leží a přežvykují. Deset dnů jim zbývá do prvních porodů. A až do té doby jsme si nařídili tento lenivý lednový odpočinek. Navíc, nám přímo tady, předpovídají na příští týden půl metru dalšího sněhu! To ráno nakrmíme a poklidíme všechnu zvěř, nasypeme do krmítek, zatopíme, posnídáme.. a budeme se z okna dívat jak padá a padá a padá.. a pak to budeme muset všechno poodmetat a proházet chodníky! To bude krása! Co Vám mám povídat! A až potom vyjde slunce (se slibovanými mínus devíti ve dne a mínus patnácti v noci), vyjdu si zase na kopce a do zimních lesů. Stejně jako jsem to udělal i dnes. Tak taky užívejte krásný leden, přátelé!
