Lidé drazí! Dlouho jsem Vám o nás nedal vědět. Já vím. Ale omluvou budiž mi, že jsem na Vás myslel stále. A že my jsme pořád tady a daří se nám. Od té senoseče toho totiž bylo tolik, že jsem vždy večer chtěl poslat pozdrav, ale hlava a ani tělo mi to nedovolily. Tolik toho bylo! Ale nyní k samotnému hlášení!
Vše jsme tohoto léta zvládli na výbornou. Ve stodole sena a slámy po dach, sýpky taky naplněny, klátů plný dvůr, štřechy opraveny a netřeny.. a u toho všechna zvěř živa a zdráva, takže mléka a sýra dostatek, vajec plné koše, letošní husy pěkně tuční a ve sklepě dokonce už voní kvas! Jen Vás tady tohoto roku bylo málo! (Velké díky všem kteří tady byli!) A bojím se, že s nastalým podzimem to nebude lepší. I když víra mě nepouští, neb vím, že vždy to jde i „na Hedu“! Tři sekané do batoha a po červené, po hřebeni, pěkně až k nám. Však jenom těch klátů co je potřeba ještě naštípat! Krásný podzim do dolin přátelé!
